Poslední zápas letošní základní části se odehrával před fanoušky obou týmů, kteří své oblíbence podporovali na cestě za výhrou. Skóre utkání mohl hned v první minutě odpečetit Miroslav Holec, který se dostal na levé křídlo, odkud trefil tyčku Štipčákovy branky. S rychlým nástupem od Vsetína jsme se ale vypořádali a v šesté minutě jsme navíc k dispozici dostali přesilovou hru. V ní byla po dvaceti sekundách hra zastavena, jelikož brankář Romančík schytal střelu do míst, kde není zrovna nejpevnější výstroj a musel se z nastalé situace trochu oklepat. Naše početní převaha pokračovala a půl minuty před jejím vypršením se puku ujal Honza Pohl. Jeho rána měla gólové parametry sama o sobě a když se k tomu přidala šikovná teč Matouše Venkrbce, který stál na hranici brankoviště a do trajektorie puku lehce sáhl, ujali jsme se vedení 1:0. To si Valaši nechtěli dát líbit a začali tlačit. V polovině úvodního dějství jsme se navíc zelenožlutým museli bránit ve čtyřech, když na trestnou lavici zamířil Petr Hašek. Za nedlouho k němu usedal také Petr Krejčí, což už hosté dokázali potrestat a srovnali stav zápasu. V šestnácté minutě se ale o slovo znovu přihlásil kapitán Matouš Venkrbec, který v průběhu útočné akce vyčkával za soupeřovou brankou, ve správnou chvíli se však vydal do před brankového prostoru, kde se mu na hokejce po sérii odrazů ocitl kotouč. Zkušený útočník si s ničím nelámal hlavu a svižným zakončením se postaral o to, že první třetinu jsme vyhráli 2:1.

Z utkání bylo odehraných necelých šestadvacet minut, když hru přerušil hvizd hlavních sudích. Ti za podrážení odeslali na dvouminutový odpočinek Štěpána Bláhu, a mezi mantinely tak zamířila naše přesilovková letka. Během početní převahy Tomáš Hanousek krásně nabil na ránu z první Kubovi Illéšovi, jeho projektil mířící pod vrchní břevno ale zvládl zastavit gólman Romančík. Už ve druhé polovině utkání dvaapadesátého kola rozhodčí znovu umenšili počet hráčů na ledě, když poslali pykat Zdeňka Doležala provinivšího se vražením na hrazení. Hosté samozřejmě cítili šanci na vyrovnání a drali se do prostoru před Markem Štipčákem, kde došlo k menší výměně názorů za pomoci rukavic. Stále ještě ve vlastním oslabení se po buly ujal puku Honza Slanina a společně s Honzou Marunou si to mašírovali do přečíslení dva na jednoho. Jednu přihrávku si vyměnili úspěšně, ta druhá, po které měl Maruna střílet, však svého adresáta nenašla. Sedm minut před druhou sirénou se sice Doležal vrátil na ledovou plochu, bylo to ale během nařízené výhody ve prospěch Vsetína. Kvůli nedovolenému zákroku zamířil na trestnou lavici Petr Šidlík, a znovu jsme se tak museli bránit přesilovkovému komandu Valachů. Dvě početní nevýhody po sobě jsme s vypětím sil zvládli ubránit hlavně díky skvělému přesunu a zákroku ramenem Marka Štipčáka, který mimo nebezpečí odrazil střelu Larsena. V šestatřicáté minutě se nám podařilo navýšit vedení na 3:1! Strůjcem úspěchu byl Tomáš Hanousek¸ který krátce po vhazování dostal puk na útočnou čáru, odkud ránou bez přípravy nedal Romančíkovi šanci na zásah.

Do poslední periody jsme tak vkročili s náskokem dvou gólů, vedení však bylo v ohrožení hned po odehrání necelých tří minut z poslední periody. Pavel Klhůfek předložil puk na hokejku Jakuba Tepera, proti kterému musel všechny dostupné prostředky použít Marek Štipčák. Náš brankář ale těžkou situaci zvládl, a tak mohla do útoku vyrazit útočná pěchota. Honza Veselý se hnal po pravém křídle a zápěstím vyzkoušel pozornost maskovaného muže v hostujícím dresu. Ten dokázal kotouč pouze vyrazit před sebe, kde operoval Roman Vlach, ani on ale nedokázal dopravit puk mezi tři tyče, a skóre tak zůstávalo beze změny. Také v posledním dějství byly k vidění přesilové hry, když nejdřív na sklonku čtyřicáté čtvrté minuty mířil za katr Illéš a o minutu později Jonák. Hra čtyři na čtyři žádnou branku nepřinesla, to už ale neplatilo o klasickém počtu hráčů na ledě! Tomáš Drtil totiž od modré vyslal střílenou přihrávku, do které tak jak bylo potřeba sáhnul na ose hřiště Zdeněk Doležal, jenž změnil skóre na 4:1. Valaši se nevzdávali a s podporou svých příznivců trávili v útočné třetině dost času, naši borci za zády s hlasivkami té podstatně větší části stadionu však neustupovali a drželi se toho, co bylo potřeba. V závěru šedesátiminutové hrací doby už bylo jasné, že z utkání budeme odcházet jako vítězové, což ještě podpořil skvělý historický milník! V základní části Chance ligy se nám totiž podařilo umístit na třetí příčce, což je nejlepší postavení našeho klubu za posledních 50 let! Jsme rádi, že jsme u toho mohli být vaší skvělou podporou.