Hned ze začátku utkání se o prověření dovedností zlínského brankáře Kořénka postaral Jirka Fronk, který vyslal střelu zápěstím z pozice falešného obránce. Kořének měl ale na puk dobrý výhled a připsal si první zákrok utkání. Byl to náš tým, který v úvodních minutách strávil více času v útočné třetině, Berani ale semkli rohy a nepouštěli naše hráče do žádných vyložených střeleckých příležitostí. Skóre zápasu otevřeli hosté, když v sedmé minutě umístil puk do naší branky finský obránce Aleksi Salonen. Naši hráči se za podpory fanoušků ihned snažili s jednobrankovou ztrátou něco dělat, Zlín měl ale dobře pokrytou svou vlastní obrannou třetinu, ve které sice hokejisté s jestřábem na prsou mohli kombinovat, ale pouze po obvodu kluziště. Šance přišla v polovině úvodní třetiny, když byl na trestnou lavici za držení odeslán Jan Süss. Přesilovka nám ale nesedla podle představ, a tak jsme jednobrankové manko museli dohánět i nadále. Početní převahu si v první třetině vyzkoušeli také hokejisté Zlína, když dvě trestné minuty za sekání musel odpykat Petr Šidlík. Útočný nápor a snahu o vyrovnání Ševců jsme ale dokázali ustát. Po první třetině jsme tak zamířili do kabin s jednobrankovou ztrátou.

Do prostřední části zápasu vletěli naši hráči s jednoznačným úmyslem – srovnat jednobrankové manko. Zlínští hráči se ale pevně drželi taktiky, kterou jim naordinoval Miloš Říha a v jejich třetině nám nenechávali moc místa ke kombinacím. Navíc jsme se museli vypořádávat s další početní nevýhodou, která vzešla z nedovoleného zákroku Lukáše Formana. Berani ostřelovali Pavelkovu klec odkud to jen šlo a po srovnání počtu hráčů na ledové ploše se dočkali dalšího gólu. Poté, co naši hráči drželi hosty uzamčené ve vlastním obranném pásmu, se do rychlého protiútoku vydal ex-prostějovský Martin Novák, který navýšil vedení Zlína. Mezitím co se na ledě pokračovalo v boji o výsledek utkání, ve vší slušnosti mezi sebou za pomoci svých hlasivek válčily také oba fanouškovské tábory. V době, kdy se zápas překlápěl do své druhé poloviny, zamířila na led opět naše přesilovková formace. Ta ale ani tentokrát nedokázala najít recept na tuhý obranný val modrožlutých. Těm se naopak podařilo přidat další branku, když se na našem brankovišti nejrychleji zorientoval Bedřich Köhler a doklepl puk za brankovou čáru, čímž zpečetil Pavelkovo působení v tomto utkání. Do brány místo něj zamířil Marek Štipčák. V závěru druhé periody jsme sledovali pasáž několika překrývajících se vyloučení, z čehož pro nás nakonec vyústila krátká situace čtyři na tři, posléze se hrálo čtyři na čtyři. Ani v téhle herní disciplíně jsme puk za Kořénkova záda přes veškerou snahu nedostali, a tak Ševci po čtyřiceti minutách vedli o tři góly.

V hlavách některých fanoušků s nástupem do třetí dvacetiminutovky určitě kolovala myšlenka o podobném obratu, který jsme na svém ledě proti Zlínu předvedli v loňském ročníku první ligy. Nahrávalo tomu také vyloučení finského obránce ze zlínských řad, který se provinil hákováním. Po deseti vteřinách jeho trestu totiž z trestné lavice na led naskočil Petr Hašek, a tak jsme měli na ledě jednoho muže k dobru. Jenomže za minutu bylo po přesilovce. Rozhodčí totiž na trestnou lavici odeslali Kubu Illéše. Ve třetím dějství jako by se s vyloučeními roztrhl pytel a než se zmiňovaný Illéš stihl vrátit do hry, už naproti němu seděl zlínský Huhtela. A tehdy jsme konečně pálili přesně! Tomáš Hanousek si našel místo na ose hřiště, odkud ránou bez přípravy rozvlnil brankovou síť zlínských Beranů a prolomil Kořénkovu neprůstřelnost. Zimák se dostal do varu. Jak fanoušci, tak naši hráči prahli po kontaktním gólu, od kterého střelou z pravého křídla nebyl David Ostřížek. Poslední minuty zápasu se hrály, jak se říká do plných. S tím jak tvrdě a kontaktně se hrálo, by se skoro dalo říct, že jsme sledovali zápas play-off. Risk s odkrytými zády nám tentokrát nevyšel a gčtvrtým gólem Beranů zpečetil skóre utkání Bedřich Köhler. Body z pátého kola tak putují do Zlína.