Zápas proti Porubě začal ještě dřív, než bylo vhozeno úvodní buly. Oba fanouškovské tábory o sobě totiž už před zápasem dávali hlasitě vědět. Jejich vášně navíc hned od začátku podpořili hokejisti na ledě. Zápas měl totiž od prvních minut vysoké tempo a jen představa vypuštěného osobního souboje byla nepřípustná. Hned po šestačtyřiceti sekundách navíc zazvonil na tyčku Dolejšovy branky Tomáš Drtil. Po pěti minutách hry se puku ujal Tomáš Jiránek, který ho po pravém mantinelu vyvezl až do útočného pásma, kde následně přihrával na osu hřiště svému spoluhráči Hanouskovi. Ten se s kotoučem vydal až do před brankového prostoru, propašovat za záda brankáře Poruby ho ale nedokázal. Zahanbit se ale nenechali ani hosté, kteří se co chvíli snažili potvrdit své statistiky coby nejlepšího ofenzivního týmu ligy. Proti jejich snaze ale obětavě lehali do střel naši obránci a pokud přes ně střela prošla, našel ji ve své rukavici Jarda Pavelka. Ten byl perfektně připraven také na přečíslení Ostravanů, kterým se šest minut před první sirénou podařilo prchnout dva na jednoho. Náš brankář měl ale betony na správném místě a nebezpečný únik vyřešil. V závěru prvního dějství jsme dostali k dispozici přesilovou hru. Ta ale nevyšla podle našich představ, a tak byl stav po úvodní třetině bezbrankový.

Prostřední část zápasu opět nabídla svižný začátek, vysokorychlostní tempo a také vyloučení hostujícího Berishi. Na led tak nastoupila naše přesilovková formace, ale ve skutečnosti vše potřebné zařídil sám Jirka Fronk! Ten totiž nabral puk na hokejku, dostal se až do útočného pásma a z levého křídla mířil přesně ke vzdálenější tyči, čímž otevřel skóre utkání. Naši hráči víc a víc stupňovali obrátky, protože ani ne minutu a půl po vstřeleném gólu hrála Poruba opět ve čtyřech. Proti pravidlům se znovu provinil Berisha, který tentokrát vyfasoval dvě minuty za faul kolenem. Hosté v tomto případě však prokázali, že jsou týmem, který se oslabením dokáže statisticky ubránit nejčastěji. Tlak vyvinutý našimi hokejisty byl ale opravdu mohutný. Ostravané ale odmítli hrát pouze ve své vlastní třetině a po srovnání počtu hráčů to na pár minut byli oni, kdo diktoval tempo hry. Čtyřiatřicátá minuta přinesla další vyloučení z porubských řad. A po minutě další! Měli jsme tak k dispozici čtyřiapadesát sekund dlouhou přesilovku pěti proti třem, zásadní ale bylo to, co se stalo po ní! Tomáš Jiránek projel nikým nehlídaný přes modrou čáru, seřídil mířidla a střelou na 2:0 nachytal brankáře hostů. Do třetí třetiny jsme si tak odnesli dvougólový polštář.

Který za rovnou minutu po buly ještě navýšil Honza Slanina! Ten se v útočném pásmu rozhodl pro individuální akci, při které obkroužil branku soupeře, dostal se do střelecké pozice a zápěstím zavěsil puk do levého vinklu porubské svatyně. Za gól na 3:0 si pak zaslouženě užíval ovace fanoušků. Ani přes vedení o tři góly jsme nezaostávali v útočné snaze, naopak jsme se snažili Porubu co nejméně pouštět do našeho pásma. Když už se na území Jardy Pavelky přece jenom někdo nepovolaný objevil, jako například v sedmačtyřicáté minutě Šedivý, náš maskovaný hrdina si s ničím nedělal hlavu a s ledovým klidem lapil všechno, co na něj letělo! Poruba tlačila. Nechtěla přijít o svou jedenácti zápasovou bodovou šňůru, naši hokejisté jim ale mařili jedno snažení za druhým. Ať už vypíchnutím puku, nebo blokováním střel. Poslední desetiminutovka základní hrací doby se hrála jen s výjimečnými přerušeními. Hra plynula rychle a co bylo hlavní – čas hrál pro nás. Za neustávající podpory našich fanoušků jsme tak postupně kráčeli k počinu, který se letos ještě žádnému jinému týmu nepodařil. Poruba totiž až na našem zimním stadionu poznala, jaké to je odcházet ze zápasu bez jakéhokoliv bodového zisku!