Po nezbytné zdravici a při následném odchodu do šaten jsme oslovili s žádostí o zhodnocení utkání jednoho ze starších hráčů Zdeňka Novosada, jenž je také členem útočné formace, na kterou se v Prostějově hodně spoléhá, avšak až do utkání s Frýdkem – Místkem zůstávala za očekáváním. Zdeněk však věří, že se jim podařilo prolomit střeleckou smůlu: „Co budu povídat, už jsme z toho, jak se nám nedařilo, byli všichni nervózní a dost jsme se za svoji nemohoucnost styděli. Snad nám to teď začne pořádně klapat a budou se sypat i nějaké ty góly.“

„Utkání v Hodoníně však bude úplně o něčem jiném, než to domácí proti Frýdku, ale věřím, že se nám podařilo dostat pohodu do hokejek,“ říká „Sad“ a pokračuje ve své představě o utkání na jihu Moravy. „Zcela jistě tam nepojedeme hrát otevřený hokej a důležitá bude taktika. Myslím si, že důležité bude hrát zodpovědně dozadu a ubránit střední pásmo. Pokud se nám to podaří, nejsme bez šance na úspěch. Náš tým má na to, hrát vyrovnanou partii s kýmkoliv a bylo jen otázkou času, kdy se to zlomí, začneme dávat góly a půjdeme nahoru.“

Útočník, který proti Frýdku zaznamenal dvě branky a připsal si i jednu asistenci nám dále prozradil, že se neohlíží napravo nalevo a dívá se především na své výkony: „Vždycky si zametám před svým prahem a naší lajně s Dubou a Stejskym, která zaznamenala loni v Šumperku přes sto bodů, se vůbec nedařilo a nebudeme si nic nalhávat, ty naše góly týmu chyběly. To je jednoznačné,“ uzavřel své hodnocení utkání s Frýdkem – Místkem Zdeněk Novosad.

Domácí trenér Jaroslav Beck měl také po utkání lehký úsměv na tváři a působil klidnějším dojmem, než tomu bylo po předchozích zápasech. Jak však sám říkal, nechce vítězství přeceňovat, ale na druhou stranu přiznává, že výhra byla pro jeho tým ne povinností, ale potřebná. Bránil se hledání chyb ve hře, byť střelecká potence útočníků mohla být ještě o něco vyšší a také v obraně to občas zaskřípalo: „Nekažme dojem z výhry. Nemá cenu hledat teď na hře nějaké kazy, spíše bych hledal pozitiva. Zvýšila se nám četnost střelby, snížil se počet vyloučených, zlepšil se pohyb po celém kluzišti a také celkový obraz hry.“

Se Zdeňkem Novosadem se Jaroslav Beck na dálku shodl v tom, že tým je sestaven tak, aby byl rovnocenným soupeřem i takovým mužstvům, jako je Hodonín, nebo Valašské Meziříčí, což jsou naši nejbližší dva soupeři: „Tým byl stavěn a posléze doplněn tak, aby zvládnul i tyto zápasy, tak uvidíme, zda to snese a jestli to byl krok správným směrem. Silní soupeři nám tohle všechno sdělí velice rychle,“ míní trenér Beck.

„Nechci, aby to znělo nějak nabubřele, ale na Hodonín jsme se vždycky uměli připravit. Teď však nemám na mysli Prostějov, ale týmy, kde jsem působil. Ať už to byl Přerov, Šumperk, nebo Technika Brno. Vím, co na ně platí. Dobrý pohyb, důraz, minimum vyloučených, ale hlavně musíme zvládnout jejich úvodní nápor. Když týmy tohle dodržely, vždycky jsme v Hodoníně uspěli. Uvidíme, jestli se nám tímto způsobem podaří připravit i prostějovská ekipa tak, abychom na jihu Moravy odehráli pěkný zápas.“

První muž střídačky neopomenul ani hodnocení dvou zbrusu nových posil, které do ostrého utkání naskočili právě proti týmu ze Slezska. „Petr Žajgla se velice dobře zná s Ondrou Kavuličem už z našeho společného působení v olomoucké juniorce a vím, že jim souhra bude klapat. Honza Skokan ještě potřebuje najít svoji parketu v týmu, trošku potrénovat a zařadit se do mužstva. V nejbližších dvou zápasech s týmem nebudeme nijak hýbat,“ pokračoval pan Beck v poodhalování zákulisí svého mužstva, „co se bude dít dál, uvidíme. Všechno má svůj vývoj a všechno se neustále mění. Je to také věcí konzultace s předsedou klubu, co si můžeme a co si nemůžeme dovolit,“ dodal na závěr svého pozápasového hodnocení trenér Jaroslav Beck.