Kádr prošel v posledních dnech zásadními změnami, jak se Vám to zatím jeví? „Změny, které jsme provedli jsou určitě ve prospěch týmu. Pokud nám ti hráči tady zůstanou, budeme s nimi moct pracovat a mužstvo, které koučujeme na střídačce také trénovat na ledě, tak to bude skvělé. Pořád se nás všichni ptají, proč nedáváme góly v přesilovkách. To nejde. Je nás už asi dva měsíce na ledě dvanáct nebo deset. My mužstvo v podstatě netrénujeme, ale udržujeme v nějaké kondici. Tohle všechno zapůsobilo v tom, že v klíčových okamžicích zápasů se to převrátí na druhou stranu. Bohužel je to tak jak to je, ale na druhou stranu, mám z toho dobrý pocit, protože hráči, kteří sem přišli ukázali svoji kvalitu. Myslím si, že trejd, který vedení udělalo, byl vynikající, protože to není výměna jeden za tři, to je výměna jeden za šest, když to vyjmenuju, půjčili nám Slámu a Jindru na měsíc, dali nám Gengela, Všetečku a Hloucha a ještě je na cestě sem z Mladé Boleslavi jeden útočník, jehož jméno Vám ale zatím neřeknu. Na druhou stranu, Martinovi Piechovi to moc přeju, protože si myslím, že se dostane do dobrého týmu, který bude hrát play-off, že si pomůže i herně a věřím tomu, nebo chci tomu věřit, že příští rok bude opět oblékat dres Jestřábů.“

Teď čeká Jestřáby týdenní pauza, co se bude s týmem dál dít a jak s ním bude vedení pracovat? „Pauza nám rozhodně přijde vhod, my jsme chtěli odsunout i tento zápas, bohužel Třebíč se zachovala tak, jak se zachovala a zápas nám nepřeložila. My jsme věděli, že jdeme do velice riskantního utkání, už jenom kvůli změnám v týmu a jsme rádi, že jsme se domluvili s Jihlavou na odsunutí utkání. S mužstvem tedy budeme pracovat. Rozhodně musíme rozlišit hráče, kteří byli ve velkém vytížení, kteří sem přišli noví a hráče, kteří nebyli v takovém zatížení, takže budeme muset přípravu trochu rozdělit na stupně. Prvním cílem bude určitě regenerace hráčů a druhým sehrání a taktika. Dnes to rozhodně nebylo o taktice, hrálo se nahoru – dolů. Potřebujeme také do mužstva vnést nějaká pravidla hry, co se týče herního systému, obrany či přesilovek. Bohužel, máme šest hráčů v reprezentaci, teď byl ještě povolán Kuba Grofek do „dvacítky“. Máme tedy pět hráčů ve „dvacítce“ a jednoho v „osmnáctce“. Několik hráčů je zraněných, takže pořád nejsme kompletní. Už se na to těším, až budeme jednou komplet, půjdu to asi oslavit. Koncem listopadu by snad mohlo trénovat celé mužstvo. Do té doby tady máme silné a kvalitní hráče, kteří bojují.“ (plácá po ramenou Lukáše Říhu) „Musím říct, že před nimi smekám, protože i přes velmi malý počet hráčů děláme dobré výsledky.“

Nejlepší střelec nejen Prostějova začal dávat góly „pouze“ ze hry, v samostatných nájezdech se mu přestalo dařit. V čem je podle něj příčina? „To víte, nejsem kouzelník.“ (směje se) „Ne, to víte, jdete na to, už víte, že jste nedal dva, nedáte třetí... Ne, fakt už nájezd nepojedu, už budu dávat góly jen ze hry, už jsem se zařekl. Možná, že když v zápase pojedu sám a dám, tak bych si možná věřil i na nájezd, ale teď už... Je to smůla. Když to netrefím, netrefím. To je těžké. Dáte osmnáct gólů a to by byli ti gólmani blbí, aby si o vás něco nezjistili. Budu muset natrénovat něco jiného. Teď jsem to zkusil pomalu a nic. Dnes mě ale trenéři nemuseli vůbec přemlouvat, ten nájezd jsem si chtěl ještě zkusit, myslel jsem si, že bych to do třetice tady tak možná dal. Věřil jsem si, protože jsem dal dva góly. Kdybych je nedal, nešel bych.“

Na Lukášovi bylo ale vidět, že mu v hlavě leží i něco jiného: „Mě spíš mrzí ten závěr zápasu. To pan rozhodčí trochu... Nevím, jestli je tu špatné osvětlení, nebo špatný stín.“ (opět se usmívá). „Ještě více mi ale vadí to, že jsme nedokázali vyhrát v základní hrací době, kdy jsme zase ubránili dlouhou přesilovku pět na tři a až v jejím samotném závěru dostaneme zpoza brány góla. Smůla no. Nic víc. Jak říkal trenér, my hrajeme s malým počtem hráčů a máme dvacet bodů, což si myslím, že je skvělý výkon. Když se podívám, tak někdo je třeba jen dva nebo tři body před námi a přitom mají kompletní čtyři lajny, které hrají všechny zápasy.“

Jak se Vám spolupracovalo s Romanem Hlouchem, který dnes přibyl do Vašeho útoku? „Já si myslím, že super, akorát se nám naskytly přesilovky, a se tak trenér rozhodl mě vrátit k „Gengimu“, protože jsme byli na sebe už tak nějak zvyklí. Chtěl to tedy asi trochu oživit a tři nové hráče dal k sobě. Já si nemyslím, že to byl špatný tah, v tu chvíli mu asi nic jiného nezbývalo. Mám za to, že Roman Hlouch, pokud budeme hrát spolu, bude dávat hodně gólů, protože on umí zakončit a když teď odešel Martin Piecha, potřebovali bychom ještě aspoň dva hráče, kteří by se střelecky chytili. Můžete sice hrát dobře, ale když nedáte góly, nikdo Vás asi nepochválí.“

Jak působí při takovém herním vytížení únava? „Já jsem workoholik, já jsem tam rád!“ (smích) „Ne, když můžu, jdu tam. Pokud mi dá trenér důvěru a já můžu, proč bych na led nešel? Jsou sice chvíle, kdy řeknu, že nemůžu, kdy to zkrátka nejde. Hraje se ale jinak, když vám trenér věří, to pak jde únava tak trochu stranou. Vím, že když teď budeme mít volno, že budu mít nějakou výhodu, že nebudu muset být třeba celou dobu na ledě. V zápase se ale snažíte odvést maximální výkon, takže si ani nepřipouštíte, že nemůžete. Navíc trenér nemá moc na výběr, koho poslat na led, s tím jsem počítal, když jsem do Prostějova přicházel, takže jsem spokojený. Doufám, že i trenéři a vedení. Únava je silnější, když prohrajete. Pokud vyhrajete, tak vlastně nic necítíte. Teď to ale chce si hlavně odpočinout a objednat na zítřek nějakou hezkou masérku.“ (směje se) „Teď budeme mít dva dny k dobru, Jihlava nám hodně pomohla, odpočineme si, něco natrénujeme a pak aspoň vedení bude víc platit, protože budeme v play-off.“ (smích).