Trenér hostujícího týmu Karel Suchánek měl o příčinách prohry svého týmu zcela jasno: „Prostějov šel vítězství více naproti. Jen v první třetině měli spoustu šancí a my můžeme poděkovat brankáři Ilášovi, který nás hodně podpořil. David Iláš má v letošní sezoně famózní formu a doufám, že mu vydrží.“ Vzápětí však přiznal, že tajně doufal ve tři body z Jestřábího hnízda, stejně jako mladý opavský útočník Ivo Kocian, který svou vůli po bodech veřejně prezentoval v jednom z tištěných periodik: „Kdybychom si nevěřili na vítězství, bylo by to hodně špatné, jenže už sedmé utkání hrajeme pouze na pět obránců, což není jednoduchá situace. Pokud nás soupeř dostane pod tlak, mají toho plné zuby a dělají chyby, které vycházejí z únavy. V tom vidím hlavní příčinu nezdaru v utkání,“ zrekapituloval skleslým hlasem trenér Slezanů hlavní bolest svého týmu.

Střelec rozhodující rozdílové branky v power-play Petr Žajgla přiznal, že těžké utkání očekával: „Před zápasem jsme věděli, že Opava je na tom stejně jako my, takže to nebude jednoduchý zápas. Věděli jsme o tom, že mají dobrou obranu a výborného brankáře, o čemž svědčí nejméně obdržených branek v celé lize. Čekali jsme od nich zabezpečenou obranu a rychlé protiútoky, což nám příliš nevyhovuje, takže jsme se na to připravovali.“

„Poměrně snadno jsme se však dostali do vedení 3:0, to nás možná trošku ukolébalo a vyrobili jsme několik chyb,“ zamýšlel se „Žajglis“ nad příčinou toho, proč z jednoznačného utkání bylo nakonec ještě drama. „Když jsme dostali první gól, trošku jsme se zalekli. Pak přišel druhý a nám bylo jasné, že tak snadné to zase nebude a budeme muset o výsledek ještě bojovat. Naštěstí se nám podařilo tři body vydolovat,“ řekl a vzápětí varoval. „Těch chyb se musíme pro příště vyvarovat, protože se soupeřem, který na tom bude fyzicky lépe než Opava, by se nám to mohlo šeredně vymstít.“

Situaci předcházející čtvrté brance Jestřábů a její následky nám bývalý olomoucký útočník popsal takto: „Gól na 4:2 mě hodně bolel. Moc jsem nad tím nepřemýšlel, zariskoval a ráně se postavil. Kdyby to však obránce více zvedl, tak mi snad ustřelil hlavu. Naštěstí to dopadlo dobře, trefil mě do nohy a já si všimnul, že je to bek, který není příliš rychlý, vyrazil jsem proti němu a vyšlo to. Ránu jsem dostal nad koleno, budu tam mít asi pěknou modřinu, ale když se vyhraje, tak všechny šrámy tak nějak méně bolí. Navíc nás teď čeká ještě jeden zápas a pak týden volna, takže bude čas doléčit různé šrámy.“

O tom, co momentálně trápí prostějovský tým má Petr zcela jasno: „Naší velkou bolestí je zahazování šancí. Zpočátku sezony nám to tam hodně padalo, ale postupem času se naše produktivita poněkud zhoršila. Máme hodně šancí, ale většinu z nich promarníme, nebo nějakým způsobem zahodíme. Jak říkal trenér před utkáním, na jeden gól potřebujeme deset až dvanáct šancí, což je opravdu hodně. S produktivitou prostě musíme do příštích utkání něco udělat. Doma to vždycky ještě nějak udoláme, ale při venkovních utkáních nás nízká produktivita sráží. Vezměte si poslední dvě utkání venku, obě jsme prohráli o gól, mít lepší produktivitu, mohli jsme brát body,“ uvědomuje si.

„Rád bych se ještě zmínil o atmosféře na utkáních, ta je naprosto super,“ pochválil fanoušky ostřílený harcovník. „Samozřejmě hrajeme hokej pro lidi a myslím si, že jej nehrajeme špatně, takže věřím, že se jim naše hra líbí. A já, jelikož jsem dlouhá léta hrával za Olomouc, mohu srovnávat. Když vidím, jak v Olomouci chodí na takový tým a takovou soutěž pět až šest stovek diváků a na nás zde, na druhou ligu, třikrát až čtyřikrát tolik, tak si nemůžeme nic lepšího přát a pro potěšení diváků uděláme vše, co je v našich silách,“ slíbil na závěr našeho rozhovoru a šel oslavit do kabiny vítězství svého týmu.

Trenér Petr Zachar nejprve zavtipkoval na moji adresu. Když jsem mu položil otázku, jak viděl utkání, odpověděl: „Vy jste na dnešním utkání nebyl?“ A bylo znát, že po vyhraném utkání je v dobrém rozmaru. Poté však nasadil vážnou tvář a i přes vítězství, kterého jím vedený tým dosáhnul, našel na hře pár nedostatků: „Poslední dobou děláme velké chyby v obranné činnosti. To, co se stalo dnes při soupeřově první brance, to stejné se nám stalo v minulém utkání ve Vsetíně a opakuje se to zápas, co zápas. Kdybych měl jiného obránce, okamžitě bych ho vyměnil, ale bohužel hrajeme s pěti až šesti beky juniorského věku a lepíme sestavu, jak se dá. Klukům jsem ale za utkání poděkoval, protože bojovali a dřeli. Soupeře jsme sice vlastními chybami postavili na nohy, ale zaplať pánu Bohu, že jsme nepřišli o body a utkání dopadlo tak, jak dopadlo.“

V minulých utkáních vypomáhali obraně hráči Olomouce, kteří však v sobotním zápase chyběli, zajímalo nás tedy, jaká je kolem jejich angažmá aktuální situace: „Dnes jsme s obránci Olomouce Nedbálkem a Janáčkem počítat nemohli, protože hráli utkání za svůj mateřský klub. Na minulé utkání nám je Olomouc půjčila, a to přesto, že hrála ve stejný den a navíc měli k dispozici pouze šest obránců. A navíc Olomouc je momentálně v těžší situaci než my a potřebuje nastartovat svůj tým. Ale myslím, že například Kolibár a Doseděl odehráli velmi slušný zápas. Bohužel ty chyby tam byly od jiných hráčů.“

„Standardně dobře nám dnes zachytal Jirka Slovák, který je v posledních zápasech tou pravou oporou,“ pochválil kouč Jestřábů strážce domácí svatyně. „Ve Vsetíně dostal poněkud nešťastné dvě branky, ale ani na jedné nenese podíl viny. Tu první má na svědomí David Zachar a druhou Robert Jedlička. Oba to byly samostatné nájezdy a třetí se čtvrtým byly při našem oslabení. Jirka naopak podává stabilní výkony. Hodně nás podržel v Orlové a i ve Vsetíně byl naší jistotou, takže nemohu být nespokojen. A již jsem jednou říkal, že pro nás je důležité vyhrávat doma a pokusit se dovézt nějaké body z venkovních utkání. Podle mého názoru má tento tým na to, aby hrál klidný střed tabulky a pokusil se probojovat do play-off,“ nahlédnul na závěr ohlasů trošku do budoucnosti Petr Zachar.