Trenér Přerova Lubomír Oslizlo novinářům prozradil, že i za nepříznivého stavu stále věřil ve vítězství svého týmu: „I za stavu 2:0 jsem věřil, že utkání zlomíme. K těmto úvahám mě vedly šance, které jsme si vytvářeli, ale zůstávaly nevyužity,“ pravil trenér, který však neviděl svůj tým jako lepší a uznal i kvalitu soupeře a hanáckého rivala. „Rozhodně nechci říct, že jsme byli lepším mužstvem, to ne. Prostějov nehrál špatný hokej, ostatně tak, jako celou sezonu.“ A našel i slova pochopení k frustraci domácích po nešťastné brance v poslední minutě, která tým srazila do kolen a jež byla nejspíš příčinou vyřazení na samostatné nájezdy: „Taková chyba, jaká se prostějovským stala 29 vteřin před koncem je, mírně řečeno, k naštvání. Ovšem i takový je hokej,“ řekl na závěr svého hodnocení bývalý hráč Komety a současný lodivod přerovských Zubrů.

V prostějovské trenérské kabině, kterou v současné době obývá trenér Petr Zachar, bylo o poznání smutněji, než o pár metrů dál v kabině hostů. „Samozřejmě mě vyřazení mrzí, ale běžte se podívat do kabiny hráčů, jak ti jsou zklamaní. Strašně si přáli postoupit dál a jejich odhodlání bylo patrné i na ledě, ale byť jsou hráči zklamaní, nemají se za co stydět,“ řekl nám Zachar na dotaz, jak moc vyřazení mrzí. A vzápětí hledal a i nacházel důvody, proč se tak stalo. „Hráči se těžko srovnávali s tím, co mají hrát a ve druhé třetině nedodržovali to, co jsme si řekli. Nechali se zatlačit, zbytečně se zbavovali puků a to byl kámen úrazu, Přerov se tak dostával do šancí. Třetí třetina pak už zase byla o něčem jiném, ale je pravdou, že určitou část druhé třetiny nás hosté hodně přehrávali. Nemyslím si ale, že jsme se pod tlak dostávali díky tomu, že jsme hráli na čtyři lajny. Ostatně do vedení 2:0 jsme šli také při hře na čtyři útoky.“

Systém play-off, který se hraje pouze na dvě vítězná utkání, se prostějovskému kouči ani za mák nelíbí. Ani ne tak kvůli tomu, že by se Jestřábi ještě pokusili zlomit sérii, i když to samozřejmě také, ale spíše kvůli divákům, kteří díky tomu přicházejí o atraktivní duely: „Je škoda, a to především pro diváky, že se play-off hraje pouze na dvě vítězná utkání. Zasloužili by si vidět ještě minimálně jeden zápas. Opět mohlo přijít dva a půl, nebo tři tisíce lidí a vládla by atmosféra. Bohužel někdo to určil, že se bude hrát takhle a s tím nic nenaděláme,“ pokrčil bezradně rameny prostějovský trenér.

A aby zahnal chmury z vyřazení, pustil se raději do hodnocení sezony jako celku: „Pokud budu hodnotit celou sezonu, musím říct, že jsme ji neodehráli špatně, přestože jsme se nevyvarovali nějakých těch výpadků. Já osobně jsem klukům v šatně za celou sezonu poděkoval, a jestli se nic nezmění, chtěli bychom zde tři čtvrtiny stávajícího kádru udržet a v podstatě ho pouze doplnit,“ vzhlédnul k nové sezoně Zachar. A při hodnocení uplynulé sezony se trenér nemohl nezmínit také o rozsáhlé marodce, která jeho svěřence jednu dobu provázela a o níž sám kouč mimo diktafon hovořil jako o marodce, kterou za léta, jež u hokeje působí, snad nikdy nezažil: „V jednu chvíli se nám sešlo deset zraněných a nemocných hráčů, někteří hráči svůj návrat na led uspěchali a ulehli znova a pak to bylo ještě horší. Byli jsme rádi, že jsme tým na utkání proti Orlové vůbec nějak poskládali. Nemocným hráčům pak v play-off trochu scházela fyzička, ale před ním už nemá smysl ji moc trénovat, protože kluci ji do sebe stejně nedostanou,“ vysvětlil nám bývalý třinecký útočník.