Naproti tomu jeho prostějovský kolega Martin Stloukal měl pozici o poznání těžší: „Takovýto zápas nemohu hodnotit dobře snad v žádném ohledu. Nic nám nevyšlo a Jihlava nás ve všech směrech předčila. Ať už to byly osobní souboje, bruslení nebo zakončení. Nedokázali jsme s výsledkem udělat vůbec nic.“ Samozřejmě se Jestřábi nesmějí dát nepovedeným utkáním zlomit, což trenér Stloukal jen potvrzuje: „Klukům jsme samozřejmě řekli, že celý dnešek musí okamžitě hodit za hlavu a zítra začínáme zase znovu. Chceme zpátky herní projev, který mohli diváci vidět v utkání s Kometou Brno nebo v poslední třetině zápasu s Havířovem. Po utkání s brněnským celkem hráči asi upadli v uspokojení a mysleli si, že už nám to jde, herní systém jsme zvládli a vstřebali. Jak se ale ukázalo, není tomu tak. Zítra tedy začneme znovu od každičkého detailu a hlavně musíme zapracovat na psychice, abychom v sobotu zkrátka vyhráli.“ Poprvé svítilo červené světlo v tomto zápase již v devatenácté sekundě, což jistě morálku hráčů velmi ovlivnilo: „Nebyla to rozhodující věc, ale byla to každopádně situace, která vás na celý další průběh zápasu poznamená. Nešlo až tak o první gól, spíše o druhý. Za stavu 0:1 jsme čekali, že se nám ještě podaří skóre otočit, místo toho jsme ale opět inkasovali. Přesto, že jsme se na dnešní duel speciálně připravovali, musím, bohužel, konstatovat, že dnes diváci viděli kopii výkonu z Olomouce. Tam jsme hráli stejně špatně, jako dnes. Budeme tedy muset provést jisté změny v herním systému tak, aby byl pro sobotní utkání vyhovující.“ V Olomouci byli hráči zahlceni uspokojením po výhře nad Kometou, dnes byl jejich vlažný projev způsoben čím? „Dnes jsme se, i přes nácvik na ranním rozbruslení, znovu nedokázali dostat do rytmu. Jakmile navíc dostanete branku už v první minutě, pak přijde ještě druhá, je hrozně těžké, chytat rytmus utkání. V tu chvíli se totiž hráč dostane, ať už do fyzické nebo psychické, defenzivy a projevují se reflexy z dřívějška. V tu chvíli se vám vše zhroutí.“ Na konečném skóre se podepsala také rozšiřující se marodka Jestřábů: „Nemůžeme se samozřejmě vymlouvat, ale dnes například nastoupili Hampl s Kundrátkem, kteří včera hráli za „dvacítku“ a vrátili se domů ve čtyři hodiny ráno. Tři hráče základní sestavy máme tedy pryč a musíme pracovat s těmi, kteří jsou. Dnes tedy naskočil do první lajny Berzinš. Ten šel již podruhé do zápasu de facto „z voleje“. S tímhle vším se musíme nějak vyrovnávat.“ V zavádění nového systému se tedy, zdá se, objevily první zádrhele. „Ano, systém hry nefungoval už v Olomouci a dnes jsme ani nebyli schopni se dostat do tempa. Po první inkasované brance jsme hráčům dál říkali, ať jsou v klidu a hlavně dodržují, co jsme si řekli. Pár minut nato ale obdržíte branku další. Potom už těžko dokážete hráče sešikovat, aby dělali, co mají, protože jdou na led a myslí si, že to stejně nefunguje. Nehledě na to, že dnes do první formace nastoupil Filip Čech, který s námi hrál zatím jen nepovedené utkání v Olomouci, od začátku naskočil Hegegy, ten hned na začátku propadl a byl z toho průser. Dále počítejte Kundrátka a zjistíte, že z první pětky máme tři hráče soustavně s námi netrénující. Navíc Berzinš má koleno v háji, dnes hrál s obrovským sebezapřením. Před začátkem mu bylo z kolene vytaženo velké množství vody s krví a on šel do zápasu. To jsou věci, které fanoušci nevědí, protože je nahlas říkat ani nemůžeme. Soupeř by s nimi pak mohl kalkulovat a situaci nám ještě ztížit. Od některých diváků se dnes ozývaly různé výkřiky a narážky. Trenér Stloukal ale říká, že se takové věci snaží nevnímat: „Přestože divák má na tohle samozřejmě nárok, pokouším se nevnímat, i když mě to samozřejmě mrzí. Pochopitelně i my chceme to samé, jako divák, totiž vítězství a tím víc nás mrzí, že mu jej nemůžeme dát. K hokeji ale takové situace patří a my musíme do soboty vymyslet řešení.“ Pravidlo, že vítězná sestava se nemění, bylo v Olomouci porušeno. Dověděli jsme se, že se tak stalo právě z důvodu zvětšující se marodky: „Martin Opatovský má problémy s kolenem minimálně na tři týdny, proto jsme museli zareagovat a změnit sestavu. Stals měl přijet, ale nepřijel, Darzinš stejně tak. Toto, plus výše zmíněné problémy, jsou zkrátka fakta, se kterými my se musíme nyní potýkat a bojovat s nimi.“

O vyjádření se k zápasu jsme požádali také střelce druhé branky Jestřábů Tomáše Kundrátka. „Hned ze začátku nás, bohužel, dostaly do kolen dva nešťastné góly. Po celý zbytek utkání jsme se z toho pak nemohli vyhrabat, navíc jsme inkasovali další zbytečnou branku, sotva se nám podařilo snížit. Zkrátka se nám nedařilo plnit, co jsme měli.“ Kdo viděl utkání v Olomouci, nemohl si nevšimnout podobnosti v herním projevu Jestřábů. I prostějovský bek přiznává, že nálada v šatně není nejlepší: „V kabině nepanuje zrovna dobrá atmosféra, to je fakt. Nevím ale, čím to může být. Doufám, že se z toho rychle dostaneme, nejlépe již do soboty.“ Tomáš také potvrzuje slova trenéra Stloukala o nutnosti změn v herním systému: „Už ke konci dnešního zápasu se provedly některé operativní změny a podařilo se nám vstřelit dva góly. Pokud to ještě zdokonalíme, jsem přesvědčen, že problémy zmizí.“

Kapitánovi Jestřábů Pavlu Kumstátovi se k utkání mluvilo jen těžce, bylo na něm vidět velké zklamání: „Ani nevím, co bych měl k dnešnímu utkání říct. Sám jsem byl u pěti inkasovaných gólů. V podstatě nás zničila jihlavská první lajna. Hrají spolu už velmi dlouho, vědí o sobě. Náš výkon ale dnes neměl s hokejem nic společného. Diváci by si možná zasloužili, abychom jim vrátili vstupné.“ V zápase s Kometou se týmu dařilo, bojoval. Poté následovala utkání s Olomoucí a s Jihlavou, kde se pokazilo snad všechno, co se pokazit mohlo. V čem vidí prostějovský obránce příčinu? „Po výhře nad Brnem si hráči asi mysleli, že už budeme moct hrát hokej, už jsme velcí hokejisti a všechno najednou půjde. Všichni ale musíme začínat zase od nuly, a když si řekneme, že poslední útočník bude bránit, tak to musí dělat a ne doufat, že za něj zaskočí obránce. Poněkud zmatek také panuje v našem obranném pásmu. Prohráváme osobní souboje, nejsme důrazní, málo hrajeme do těla. Když puk nahodíme do pásma, soupeř jej okamžitě vyhodí nebo puk zkrátka neudržíme. Potom náš styl nevypadá ani jako hokej. Snažíme se o jakýsi kanadský styl hry, ale dnes z toho bylo neuvěřitelné množství přečíslení tři na dva, když obránce chtěl udržet třetinu a bránící útočník neplnil svou povinnost. Jakmile jeden selže, je z toho okamžitě ohrožení naší branky.“ Kapitán prostějovských hráčů také vidí nutnost změn v herním systému: „Po dnešním zápase nám snad ani nic jiného nezbývá. Budeme muset vyzkoušet něco jiného, takhle to dál nejde, nikdo by na nás za chvíli nechodil. Hrát bez diváků samozřejmě nechceme!"

Stejně jako v loňské sezoně, tak i v dnešním utkání se proti Prostějovu skvěle střelecky prosazoval Ladislav Rytnauer. Zeptali jsme se ho tedy, v čem vidí příčinu takovýchto úspěchů právě proti hanáckému soupeři. „Prostějov dnes nekladl nějaký zvláštní odpor, takže jsme si celkem dobře zastříleli. Nebýt neproměněných šancí, mohl být rozdíl ještě výraznější. I tak ale můžeme být dnes maximálně spokojeni.“ Jihlavský střelec hovoří i nadále o úspěchu svého týmu velmi skromně: „Tohle byl jenom jeden zápas z řady, teď nás čeká Kometa a ta bude jistě hrát úplně jiný hokej než dnes Jestřábi. Na každé utkání se musíme připravovat zvlášť. Teď máme obrovskou radost, ale nesmíme zaspat.“ Ve kterém zápase se Vám naposled takhle střelecky dařilo? „Tuším, že to bylo v loňské sezoně také proti Prostějovu, takže v tom možná nějaká symbolika bude. Navíc jsme se opět v útoku setkali s Tomášem Čachotským, se kterým jsme společně hráli už dlouho, víme co od sebe čekat. O to byl dnešní zápas příjemnější.“