Nové posile na postu útočníka Samuelu Raymondovi jsme nejprve pogratulovali ke dvěma bodům hned v prvním utkání, a poté se zajímali o jeho dojmy z utkání: „Díky, dojmy jsou skvělé! Líbí se mi styl hry, mančaft je skvělý a fanoušci… very very dobré. They are bomba,“ jak doslova pravil a pak pokračoval: „Opravdu jsou dobří, líbí se mi! Je to úplně bláznivé, nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Taková atmosféra je obvyklá, když je play-off a vy vyhrajete ligu. Ale tady… prostě to tady miluju! Také jsem šťastný, že mi trenér dal šanci, nechal mě tak trochu hrát můj styl, což se mi moc zamlouvá. Mám také skvělé spoluhráče, obranu, gólmana. Teď už směle vzhlížím k play-off!“

Nemohli jsme se nezeptat, co kanadská posila říká na závěrečnou děkovačku, jelikož bylo vidět, že při ní tak trošku tápal: „To máte pravdu, byl jsem trošku vedle, protože něco takového jsem viděl poprvé v životě. Byl jsem trochu zmatený, ale slibuji, že se to naučím. Naučím se slova toho pokřiku, abych příště mohl křičet s ostatními,“ uzavřel dojmy ze svého prvního utkání v dresu Jestřábů Samuel Raymond.

Poté již dostal slovo trenér Jestřábů Aleš Flašar, který nám prozradil, že nabádal hráče ke zodpovědné hře: „Klukům jsem říkal, že soupeř je v tabulce pod námi a bude hrát jen to, co mu my sami dovolíme. Kluci k utkání přistoupili zodpovědně a hned od začátku toho soupeři mnoho nepovolili.“

„Mrzí mě jen jedna věc,“ pokračoval domácí kouč, „že se nám nepodařilo dát „desítku“. Říkal jsem to i v kabině hráčům, aby se o to pokusili a udělali pro to všechno. Ale za tak výrazného vedení se už těžko motivujete. Nejdete do toho už tak naplno a navíc si tu branku chce vstřelit každý. V průběhu třetí třetiny jsem to už přestal řešit a dal hráčům volnost. Myslím si však, že se za to na nás diváci zlobit nebudou.“

Pana Flašara jsme poté požádali, aby čtenářům objasnil, odkud se v Prostějově vzala nová posila Samuel Raymond: „Samuel byl v Přerově, a jelikož pan Zabloudil je v kontaktu s Jaroslavem Beckem, tak za mnou jednou přišel, jestli bych nechtěl zkusit jednoho Kanaďana. Řekl jsem proč ne, protože potřebujeme kádr doplňovat pořád. Tak jsme to zkusili a vyšlo to. Sice se ještě potřebuje trochu víc zapracovat do týmu, ale jinak jsem s ním spokojen.“

„Nemám obavy z nějakého sebeuspokojení hráčů,“ odmítnul naše obavy ze šňůry úspěchů, která by k tomu hráče mohla svést, domácí lodivod a vyjmenoval důvody, kvůli nimž si myslí, že k tomu nedojde: „Hráči sami vidí, jaké super podmínky jim pan Zabloudil vytvořil, a nebudou hazardovat s tím, že by někde polevili. Tento tým chce hrát hokej a vyhrávat.“

A co druhá stránka věci? Není deprimující skutečnost, že tým stále boduje, a přesto doposud nedošlo k nějak výraznému odskoku od poslední příčky. Co říkáte na tohle, pane trenére? „Je to takový strašák. Za sedm kol jsme udělali 15 bodů a pořád jsme byli pouhé tři body od sestupové příčky. Ono to ještě chvilku potrvá, než se úplně odpoutáme. Šanci k tomu budeme mít teď, kdy hrajeme s týmy z dolních pater tabulky. Sice máme tyto soupeře vesměs venku, ale pokud budeme stále nějakým způsobem bodovat, mělo by se odpoutání podařit.“