Trenér hostí Aleš Flašar hodnotil prohru na tiskové konferenci. „Těžko se mi zápas hodnotí. Dokud nedostanete gól tak hrajete ve čtyřech popřípadě ve třech. Já se nedivím, že Sareza je tak vysoko, doma nemůže absolutně prohrát. Hrát proti osmi lidem dokud nedostanete gól je hodně těžké. Byla otázka času, kdy se naše mladá obrana sesype. Udělali jsme individuální chyby, které vyplynuly z únavy. V obraně máme mladé kluky, točili jsme jen tři obrany. Dostali jsme smolnou první branku. kterou se utkání zlomilo, myslím si, že z ni měl největší radost rozhodčí. Hrát sedm oslabení v první třetině, čtrnáct minut oslabení v první třetině se mi zdá opravdu hodně i na to, co se píská. To jsem ještě nezažil. Bylo mi z toho hodně těžko a hodně špatně. Přijeli jsme hrát hokej a ne proto, aby si Sareza na nás zkoušela přesilové hry. Glas únavou upadne na led, náš hráč u něj stojí a on zapíská dvě minuty. To jsem ještě neviděl, tam předchází sekyra hráče Sarezy, náš do něho opětovně narazí, oba spadnou na led a on vylučuje našeho hráče. Nechápal jsem co dokázal rozhodčí v první třetině vyplodit. Pak to byla otázka času, čekal jsem, že to za stavu 5:0 ještě více zkompenzuje, že nám dá ze tři přesilovky pět na tři, ale to už mi připadalo trochu k smíchu. Domácí proměnili šance po našich hrubých chybách a o tom hokej je.“

Jako druhý se k zápasu se k zápasu vyjádřil sportovní manažer Sarezy Petr Fabián „Dnes se výkony rozhodčích těžko hodnotí, protože mají specifický metr, se kterým je vždycky problém. V první třetině jsme měli několik přesilovek a to sebralo Prostějovu hodně sil, které jim chyběly v druhé části, ve které jsme Prostějov přebruslili. Musím vyzdvihnout náš tým. Projevilo se, že hrajeme na čtyři pětky celou soutěž, pokud to jde. Časem se to ještě projeví.“ Sareza obdržela jediný gól při vlastní přesilové hře. Chyba v útočném pásmu stála ostravského gólmana čisté konto. „Mrzí mě to hlavně kvůli Kubovi Štěpánkovi, myslel jsem si deset minut před koncem, že už by si mohl odvést nulu, ale Lukáš Vnenk dostal těžkou nahrávku, která se těžko zpracovává, od Libora Gelačáka, ale to se stane. Na druhou stranu jsem věděl, že jak jel Lukáš Říha na bránu, že je to gól,“ vyzdvihl střelecké schopnosti jediného úspěšného prostějovského střelce Lukáše Říhy. V zápase s Prostějovem zazářila řada Glas – Pavlačka – Janečka. Posledně jmenovaný dal dvě branky, čímž udělal radost nejen trenérovi. „Dneska jsme si před zápasem s panem Rambouskem tipli, že by se mohla tato lajna chytit, ale že se chytí až tak moc, to nikdo z nás nečekal. Musím vyzvednou především výkon mladého Petra Janečky, protože jeho výkon byl hodně cítit, dobrusloval situace, chtěl puk a korunoval to dvěma góly. Je to mladý kluk a má to před sebou,“ dodává sportovní manažer na adresu nejlepšího hráče utkání.

Domácí kapitán Pavel Šebesta se vrátil po zranění na ledovou plochu. „Mám již nějaké roky, jsem rád, že se to dalo do kupy. Jsem rád, že se dnes vyhrálo, protože zápasy s týmy z Moravy ať to je Olomouc, Prostějov nebo Havířov jsou vlastně malá derby Hráči se znají, znají se trenéři, realizační týmy se také znají. Zápasy jsou vyhecované a myslím si, že jsme dnes vyhráli tím, že hrajeme na čtyři lajny. Zápasu je strašně hodně“

Jediný prostějovský střelec Lukáš Říha byl po utkání hodně unaven. „V první třetině byla spousta oslabení, takže jsem to vlastně hrál na jedné brusli. Druhou třetinu nám došly síly. Devět zápasů hrajeme prakticky na čtyři lidi, což se musí projevit. Škoda, že jsme nevyužili přesilovku 5 na 3 za stavu 2:0. Kdyby to bylo 2:1, tak by možná dostala Ostrava strach a možná by jsme je ještě potrápili, ale pak jsme dostali na 3:0. Čtvrtý a pátý gól byl již jen hřebíček. A můj gól? Obránce udělal chybu, to se stává, zapomněl puk za sebou, když jedete sám na bránu tak je to 50:50, ale gólman většinou nemá šanci.“ „U tebe nemá většinou šanci,“ skočil prostějovskému útočníkovi do řeči Petr Fabián. „Já jsem to tak nechtěl říct. Je to 50:50, a když to dobře uděláte, tak s tím gólman moc udělat nemůže,“ pokračoval v myšlence nájezdu osamoceného hráče na gólmana Lukáš Říha.

Hostující kapitán Martin Janeček se podobně jako jeho spoluhráči snažil, ale na výsledek to vliv nemělo. Jaký byl zápas proti bývalým spoluhráčům?„Zápas bych shrnul asi takto. Začali jsme neukázněně. V první třetině jsme dělali zbytečné fauly a to se odrazilo hlavně ve druhé části, kdy jsme, možná pod vlivem únavy, chybovali. Dostávali jsme góly po našich hloupých chybách. Druhá třetina rozhodla zápas. Třetí třetina byla z obou stran nezáživná. Víceméně se dohrávala, a že jsme ji vyhráli 1:0 nic neřešilo. Rozhodla druhá třetina a naše neukázněnost.“ Třetí formace Ostravy zamotala hlavu prostějovských hráčů snad při každém střídání. „Předvedli velice dobrý výkon, uměli se natlačit před bránu a hráli dobře dozadu. Říkají si správným způsobem o místo v sestavě. Jsou to kamarádi a já jim to přeji. Jsem rád, že jim to spadlo. Bohužel pro nás. Já jim samozřejmě gratuluji.“ Prostějov okupuje nižší patra prvoligové tabulky. Naději na nějaký bod vzala Prostějovu neproměněná přesilová hra 5 na 3, když vypršel trest domácímu Vladimíru Holíkovi, tak jej na trestné lavici vystřídal hostující Martin Piecha a v následné hře čtyř proti čtyřem dokázala Sareza zvýšit svůj náskok. Tento moment byl jistě zlomový. „Kdysi mě trénoval trenér, který pronesl památnou větu. Říkal, že mužstvo, které nepromění přesilovku 5 na 3 , tak to nechce vyhrát nebo nemůže vyhrát, nezaslouží si to. Byl to zlomový bod utkání. My jsme v přesilovce nestříleli. Jsme v herní krizi. Nejde nám to, mužstvo, které je v krizi tak všemožně vymýšlí, místo aby si to zjednodušilo. Jsme v takové krizi, že nevyužíváme ani tyto situace a to nás stálo lepší výsledek.“ Po loňské sezóně přestoupil ze Sarezy do Prostějova. S návratem domů je Martin jistě spokojen. „Já jsem doma, kde mám syna, takže jsem spokojený. V klubu to funguje. Škoda jen, že nám to nehraje podle našich představ. Doufám, že se z krize dostaneme, a že budu ještě spokojenější.“