Asistent trenéra Jestřábů Radomír Kužílek se ještě několika slovy vrátil k minulému zápasu na ledě Ústí: „Zápas v Ústí nad Labem jsme odehráli velmi dobře a to i po taktické stránce. V neposlední řadě musím pochválit i hráče, kteří k utkání přistoupili velice zodpovědně. Také jsme začali dávat góly z přesilových her a zlepšila se i hra obranných řad.“
Neopomněl pochválit i trojici juniorů, které Prostějovu zapůjčili Oceláři: „Útočná lajna, která přišla z Třince hru velmi oživila a dovolila nám hrát na čtyři útoky. Tito kluci se jeví velmi dobře a to jak v utkáních, tak i v přístupu a chováním v mužstvu.“
Tým Jestřábů získal na měsíční hostování i trojici hráčů Mladé Boleslavi z nichž jako poslední nastoupil do kolotoče zápasů Ladislav Gengel, zajímalo nás tedy, jak se asistentovi trenéra jevil jeho herní projev: „Láďa má obrovskou chuť do hry a jeho přístup je velmi aktivní. Je vidět, že chce moc hrát a odvést tady v Prostějově maximum a takový hráč je v týmu vždy vítán. Dnes jsme museli ve třetí třetině stáhnout hru jen na tři lajny a bohužel to postihlo i Láďu, ale v žádném případě to nebylo proto, že by hrál špatně. Myslím si, že pro tým bude velmi platným hráčem.“
Pana Kužílka jsme se také zeptali v čem vidí příčiny zlepšených přesilových her: „Je to tím, že na nich neustále pracujeme a stále je pilujeme. Nedávno jsem tu na tiskovce říkal, že velkou výhodu mají mužstva, která hrají dlouho pospolu a hráči se dokonale znají, pak můžou hrát přesilovky takříkajíc poslepu. Naše mužstvo se před sezonou z poloviny obměnilo a v podstatě se mění doteď, takže to máme oproti jiným týmům o něco složitější. Hodně našim přesilovkám pomohl příchod Pepíka Jindry, který je v těchto situacích velmi dobrý. Dokáže tvrdě a přesně vystřelit což znamená, že teď už se méně tlačíme do brankoviště, odkud jsme se dřív především góly snažili dávat.“
Nejlepšímu střelci týmu Lukáši Říhovi byla položena otázka, v čem tkví jeho současná střelecká potence, kterou nejprve zlehčoval odpověďmi typu: „Já jsem od malinka střelec od Pánaboha, už jako dítě jsem dával hodně gólů, vyměnil jsem spolu s trenéry i hokejky.“ Pak ale zvážněl a odpověděl: „Je to všechno o štěstí. Sami jste dnes viděli, že jsem nedal trestné střílení, ale pak po skvělé „Výmazkově“(Michal Vymazal pozn. red.) přihrávce v přesilovce dvě minuty před koncem jsem to takovým kanadským způsobem dal na 4:2, čímž jsme pravděpodobně to utkání rozhodli. Jen doufám, že to takhle bude pokračovat dál, hlavně je důležité, abychom vítězili jako tým. Kdo ty góly dá už není tak důležité. Po posledních třech zápasech, ze kterých jsme získali devět bodů, je cítit daleko lepší atmosféra i v kabině a také v tabulce jsme poskočili výš. Teď bude důležité se tam udržet.“
Dále byl Lukáš Říha dotázán, kde vidí příčiny třízápasového bodového zisku po výrazné prohře na ledě Sarezy Ostrava: „V Ostravě jsme dostali hodně hloupé góly, snad jen dva byly po hokejových akcích. Sareze ve druhé třetině spadlo do banky vlastně všechno na co sáhla. První a poslední třetinu jsme s nimi hráli poměrně vyrovnaný zápas, zradila nás pouze ta naše nešťastná druhá třetina. V zápase s Ústím si na to mužstvo dalo pozor a přestože bylo ve druhé třetině dost vyloučených na naší straně, tak jsme ji dokázali ubránit. Kdyby se to nepodařilo, mohl ten zápas skončit úplně opačným výsledkem.“
Vyhlídky týmu do příštího utkání na ledě Hradce Králové viděl nejlepší prostějovský střelec stejné jako před zápasem v Ústí nad Labem: „Do Hradce pojedeme zkusit „urvat“ nějaké ty body, hrát se dá s každým a důležité bude udržet s nimi krok. Pokud by se nám podařilo vstřelit první gól, tak určitě znejistí, jsou to taky jen lidé a lidé dělají chyby.“
Poslední otázka směřovala na Lukášovy vítězné oslavy po vstřelení rozhodujících gólů, v zápase s Olomoucí dostal za přelezení plexiskla osobní desetiminutový trest a v zápase s Kadaní se jeho oslava gólu spojená s přetaženým dresem přes hlavu obešla pouze s domluvou: „No to víte, už si rozhodčí nedovolí mě vyloučit na deset minut, mají ze mě strach. (smích) Ono to záleží na rozhodčím, pokud je ješitný, tak mi dá deset minut, ale jak jste viděli, dá se to řešit i domluvou. Já tím rozhodčí nijak neurážím ani nezesměšňuji, jsem prostě takový a lidé i kvůli těmto věcem chodí na hokej a já bych si přál, aby jich začalo chodit co nejvíc. Prostě je to spontánní, nijak si to nepřipravuji a dělám to, co mne v tu chvíli napadne. Vždyť o nic nejde, zápas je rozhodnutý, do konce zbývá jen nějaká minuta a oslavy ke gólům patří.“