David Zachar: Nedokážu říct, proč jsme přestali hrát to, co po nás trenéři vyžadovali

Lubomír Tesař

V předehrávce 31. kola proti Uherskému Hradišti přišla nečekaná další domácí porážka. Jestřábi ač byli favority a vedli v utkání už 2:0, tak nakonec prohráli. Prohru proti papírově jednoznačně slabšímu soupeři nesli těžce nejen diváci, ale také i hráči samotní. Podrážděnost Robina Ševčíka odnesl naštěstí pouze plastový koš, Pavel Kumstát si zase neodpustil několik výtek směrem k hlavnímu arbitrovi zápasu, ostatní hráči už jen smutně a se sklopenými hlavami kráčeli do kabin. Jedním z mála hráčů, kterému se střetnutí povedlo, byl David Zachar, který měl podíl na dvou ze tří vstřelených branek Prostějova. Nadějného útočníka jsme si tedy vybrali pro hodnocení zápasu-

David Zachar, dvacetiletý útočník se po boku Čuříka a Černého začal prosazovat i v mužském hokeji. V posledních třech utkáních si připsal 6 kanadských bodů. Celkově jich má na svém kontě z 25 zápasů 13.

Co se s Jestřáby stalo, že jste po první vydařené třetině nakonec prohráli?
Přestali jsme hrát to, co se po nás chtělo. Opravdu nevím proč.

Nebylo to tím, že jste po dvougólovém vedení soupeře podcenili?
Na to byste se měli ptát asi každého zvlášt, jestli to podcenil. Na tohle vám já nedokážu odpovědět.

Rozebíráte utkání nějak v kabině?
To přijde až na tréninku, kdy si řekneme, co jsme dělali špatně. V kabině však určitě nepanuje dobrá nálada, mrzí nás to všechny. Někteří tam jsou naštvaní na sebe, jiní zase na výsledek.

Vám osobně se ale daří, sedí Vám tedy spoluhráči z útoku?
Jsem za to rád, že se mi daří, myslím si, ale že je to díky právě tě mým skvělým spoluhráčům, protože jsem svůj styl hry nezměnil. Možná mi přibylo trochu štěstí. Stejně je to ale pak na houby, pokud se prohraje. Proto si můžu jenom přát, aby nám tam toho padalo ještě víc.

Jak jde skloubit studium na vysoké škole, juniorku a střílet góly ve 2. lize?
Těžko. (smích) Třikrát týdně jezdím do Ostravy, takže je to docela náročné, uvidím, jak to půjde dál. V lednu na mě vždycky přišla nějaká viroza, tak doufám, že se mi tentokrát vyhne.

Není ve vašem podvědomí myšlenka, že se budete v juniorce více šetřit, když na druhý den máte nastoupit za áčko?
Můj cíl je sice hrát v Prostějově za A tým. Za juniory se ale určitě nešetřím, snažím se hrát vždycky naplno.

Jaké to je mít jako trenéra svého otce?
Já jsem pod jiným trenérem skoro ani nehrál, takže nemůžu srovnávat a nemůžu vám povědět, jaké to je hrát pod někým jiným. Ale já jsem za to rád, že tu mám svého otce jako trenéra, už jsem na něj zvyklý.

Mluvíte o hokeji i doma?
Bavíme se o hokeji, ale spíš tak nějak všeobecně, třeba o extralize a kde se co děje, jen málo o tom, co se děje u nás. To jen tady na zimáku.

Před návratem do Prostějova jste působil v Německu, o jakou soutěž tam šlo?
Byla to mužská soutěž s úrovní někde mezi Plumlovem a Prostějovem. Byla to tam ale pro mě zajímavá zkušenost spíše než po hokejové stránce, tak po té, že jsem mohl vycestovat do zahraničí. Určitě bych se tam chtěl někdy v budoucnu zase podívat, ne na dlouho, ale jen se zase potkat s přáteli, které jsem tam poznal.

Čeho byste chtěl v hokeji dosáhnout? Je to 1. liga?
Momentálně je moje ambice vystudovat bakaláře, což mi ještě tak tři roky zabere. Na hokej se chci soustředit tady a nijak to neřeším. Vyhovuje mi to, že hraji zde.