Trenér soupeře z Havířova Alois Chlustina byl tentokrát o něco zachmuřenější, než tomu bylo po prvním utkání v úvodním kole: „Jsem velmi nespokojen, jednak s tím, že jsme sahali po třech bodech a máme jeden a pak také s laxním přístupem hráčů ve druhé třetině, který Prostějovu umožnil srovnat stav.“ Trenér hostí byl názoru, že kdyby jeho tým v první třetině dokázal vstřelit ještě branku, bylo by o vítězi rozhodnuto: „ Po první třetině jsme jasně sahali po výhře, a kdybychom dali na 3:0, tak bylo po zápase. Měli jsme tam dvě vyložené šance, a kdybychom je proměnili, tak se domácí tým již nezvednul. Místo toho jsme ovšem nesmyslně doslova prošustrovali druhou třetinu a výsledkem bylo srovnání stavu.“ Pan Chlustina přičítá výpadek ve druhé třetině u svých svěřenců pocitu uspokojení, který nastal po dvoubrankovém vedení: V hráčích zavládnul po první části a vedení 2:0 jakýsi pocit uspokojení. Tak se ale hokej hrát nedá a profesionální už vůbec ne. Druhá třetina dnes rozhodovala o všem.“

Trenér Prostějova Martin Stloukal naproti tomu zářil spokojeností a rozdával úsměvy. Těšila jej nejen výhra, ale také hra, kterou jeho svěřenci předváděli: „Námi předváděná hra byla stejná jako ta, se kterou jsme odehráli utkání v Třebíči, a už se to nějakým způsobem usazuje. Ještě netrpělivě čekáme na uzdravení Martina Opatovského s Jiřím Korčákem a také na Patrika Šebka, abychom už nějak ustálili sestavu.“ Při zmínce o marodech jsme se zajímali, jaký je jejich aktuální zdravotní stav: „ Opatovský ještě laboruje s kolenem, ale Korčák s Šebkem již začali bruslit. Patrik Šebek by pak již příští středu měl nastoupit do utkání.“ Domácí trenér odmítal spekulovat o tom, zda si jeho tým za výkon ve druhé a třetí třetině zasloužil tři body: „Neshazujme soupeře, který byl opravdu kvalitní. Nehráli jsme proti žádným „nazdárkům“, Havířov má tým opravdu dobře namixován a trenér Chlustina je dobrý, zkušený trenér a výborný stratég. Já si i tohohle výsledku velice cením.“ Kouč Jestřábů také okomentoval chybu v přesilové hře, kterou vyrobil na modré čáře obránce Petr Suchý a jež vedla k odskočení soupeře na 2:3: „Takováhle chyba se může stát. Je to obránce první pětky, který nemůže puky jen tak od sebe odpalovat. Petr se snažil hrát, soupeř mu skočil pod nohy a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Po Petrově příjezdu na střídačku jsem se ho snažil povzbudit a říkal jsem mu, ať si z toho nic nedělá. Je to prostě hokej a i tohle se v něm stane. Je třeba si uvědomit, že o hráče první pětky je naše hra opřena, a pokud udělají chybu, tak je to na základě toho, že se snaží být kreativní a ta chyba se musí brát.“ První muž domácí střídačky také prozradil, co jej vedlo k tomu, že při rozhodování o tom, koho poslat na možný rozhodující nájezd padla jeho volba právě na Petra Suchého: „K tomu mě přivedli hráči. Všichni vykřikovali, že „Souška“ umí nájezdy dobře proměňovat. Nájezd zakončil jako zkušený mazák. Petr je takový flegmatičtější typ bez nervů a zakončil nájezd naprosto v klidu.“

A právě onoho muže bez nervů a jednoho z hlavních aktérů zápasu Petra Suchého jsme se zeptali, jak on hodnotí utkání: „Utkání bylo hodně náročné se šťastným koncem pro nás. Bohužel se nám nepodařila první třetina, trenéři poté trošku přeskupili sestavu a podařilo se nám zápas otočit.“ Zajímalo nás, jak viděl chybu na modré čáře, po níž šel Havířov ve vlastním oslabení do vedení, její autor: „Byl to ode mě velký kiks. Avšak hostující hráč již byl takříkajíc „hotový“, ležel na zemi a já potřeboval nahrát puk Martinu Kotáskovi. Bohužel jsem trefil jeho hokejku a navíc puk zametl přímo pode mě. Pak už ujížděli ve dvou na jednoho obránce, jednoho jsem sice stihnul hákovat, druhého už ne. Tohle by se mi samozřejmě stávat na útočné modré nemělo. Ale je to hokej a hokej je hra chyb. Naštěstí se mi pak podařilo ještě nějaké góly dát, jinak by mne tu asi ukamenovali. (smích)“