Příprava na sezonu, trenérská nabídka a odebrání bodů za utkání s Mostem….

„Celá sezona byla, podle mého názoru, nešťastná a prvotní chyba nebyla jen v absenci letní přípravy, ale už v minulé sezoně, kdy se zbytečně promarnil čas na budování kostry týmu, o níž bychom se mohli opřít v sezoně letošní. Druhou chybu vidím v již zmiňované absenci letní přípravy. Chápu, že byla nějaká finanční situace a nějaké vnitřní problémy, ale pro mě jako bývalého hráče a současného trenéra je sezona nemyslitelná bez přípravy na suchu. Nedokážu si to představit u dětí, natož pak u mužů hrajících 1. ligu. V létě se totiž nejvíce stmeluje kolektiv a navíc my Češi nemáme mentalitu na to, abychom se bez dozoru trenéra dokázali sami kvalitně připravit na sezonu. Vím o několika hráčích, kteří místo řádného tréninku hráli pouze in-line hokej. To bohužel k přípravě na sezonu nestačí a odrazilo se to v jejich výkonnosti.“

„Po odvolání trenéra Stloukala mě klub oslovil s nabídkou asistenta trenéra Radomíru Kužílkovi u „A“ mužstva. Musím se přiznat, že nejprve jsem nabídku přijal s rozpaky, na druhou stranu jsem však byl nadšen, že mi vedení klubu tu příležitost dalo a moc za ni děkuji. Věděl jsem sice, že pokud nabídku přijmu, půjdu do složité situace, ale prostějovské srdíčko a také, proč to nepřiznat, trocha ješitnosti, způsobily, že jsem nabídku přijal.“

„Mužstvo jsme přebírali v dezorientované atmosféře a ve strachu. Naším prvotním cílem byla konsolidace atmosféry v šatně a bylo také nutné dát dohromady psychickou stránku hráčů. Než se nám to však podařilo, přišla šňůra proher a na hlavu naši, činovníků klubu a hráčů se snesla obrovská kritika, což pro nás byla strašně nepříjemná situace. Podařilo se nám však z toho všeho vyhrabat, mužstvu se začínalo dařit a získávalo body. Přišla však zcela nečekaná rána do zad v podobě odebraných tří bodů za utkání proti Mostu a atmosféra v týmu se opět vrátila na bod mrazu. Podle mého názoru to byl další z důvodů, proč sezona skončila neúspěchem.“

Vánoční přestávka, novoroční zmrtvýchvstání a zklamání z přístupu hráčů….

„Vánoční přestávku jsme věnovali poctivému tréninku a po Novém roce jsme se, jak se říká, nakopli vítězstvím v Olomouci a ačkoliv se nám v domácích utkáních příliš nedařilo, přišla šňůra vítězství venku a i přes značnou počáteční ztrátu na šestou Třebíč jsme ji dokázali předskočit v tabulce. A v této době, kdy jsme měli šanci se Třebíči vzdálit a vyhnout se tak baráži, přišlo poprvé období, kdy jsem byl velice zklamán přístupem hráčů. Nechci to teď zpětně hodnotit a někoho nařknout, ale myslím si, že když už se mužstvo dokázalo tak zvednout, tak klíčoví hráči, kteří měli tým táhnout, ho najednou táhnout přestali. V kontextu s touto skutečností, vyznívají rozhovory těchto hráčů v tisku neadekvátně. V době, kdy tu ještě nebyl trenér Chlustina a tým trénoval Radomír Kužílek, měli na to, aby situaci zvládli, ale přesto zklamali. Všichni by si měli sáhnout do svědomí a uvědomit si, co pro to udělat mohli a co nakonec udělali.“

„Druhé období, kdy jsem byl hráči zklamán, bylo po domácím utkání se Šumperkem, které jsme absolutně nezvládli vlastní nekázní. Ještě minutu před koncem utkání jsme o gól vedli, ale díky již zmiňované nekázni jsme v utkání prohráli po samostatných nájezdech. V tu dobu jsem si uvědomil, že přichází období zla a podezírání, protože na ledě se děly věci, které normálně zkušení hráči nedělají.“

Nástup trenéra Chlustiny a příprava na utkání v baráži….

„Nedlouho po tomto zmiňovaném utkání přišla změna trenéra a Radomíra Kužílka na lavičce vystřídal Alois Chlustina. Trenér Chlustina přišel k týmu tři dny před začátkem baráže, zda byla chyba takhle před rozhodující fází sezony měnit trenéra, je na delší přemýšlení a rozbor, do nějž se pouštět nechci. Chci říct jinou věc. Když mi bylo jméno trenéra oznámeno, poptal jsem se svých známých, jaký je to trenér a člověk. Nechci tím říct, že bych jej špicloval a sháněl drby, ale zajímalo mě, s kým jdu do tak důležitých utkání a kdože to se mnou hodlá strčit hlavu do oprátky. Jak už to tak bývá, co člověk to názor. Někdo mi řekl, že boj o záchranu trenér Chlustina zvládne, někdo mi řekl, že jej nezvládne. Všichni se však vzácně shodli na tom, že se jedná o přímého člověka a férového chlapa, a to pro mě bylo rozhodující.“

„Já osobně můžu říct, že je to největší profesionál, s jakým jsem měl doposud možnost pracovat, a to jak z pozice asistenta, tak hráče. Vždy měl vše pečlivě připraveno, včetně rozborů utkání a analýz situací, což zde dříve chybělo. Tak nějak si představuji svou trenérskou práci já a se svými svěřenci, které budu mít na starost, chci pracovat právě tímhle způsobem.“

„Před začátkem baráže jsme s trenérem Chlustinou a Radomírem Kužílkem hodiny probírali, co nás v nadcházejícím období čeká. Bylo nám jasné, že musíme klíčové hráče týmu získat na svou stranu, protože jsme natolik zkušení, abychom věděli, že bez klíčových hráčů se o záchranu hrát nedá.“

Začátek baráže, další zklamání z přístupu klíčových hráčů a jejich vyřazení z týmu….

„V začátcích baráže jsme nejvíce spoléhali na první formaci a bohužel opět došlo k tomu, že tito hráči to, stejně jako v konci základní části, nezvládli. Tvrdím a stojím si za tímto názorem, že hráči do hry nedali vše. Dnes už nikdo nezjistí, proč nehráli naplno, když jim byla dána důvěra. V tisku se nyní snaží obhájit a alibisticky svádějí důvody na všechny v okolí od trenérů až po vedení, jen ne na sebe.“

„Po domácí prohře s Mostem 0:5, kde jsme zaznamenali obrovský výbuch těchto klíčových hráčů, muselo samozřejmě přijít řešení situace. Už nějakou dobu před tímto zápasem, jsme na videu sledovali jejich výkony v jednotlivých utkáních a zjistili jsme, že tito hráči ani zdaleka neodváděli v utkáních to, na co mají a za co berou platy. Nejprve jsme reagovali tím, že jsme s hráči vedli pohovory a pomocí sankcí jsme na ně vyvinuli tlak. Zlepšení však nepřišlo a následovalo rozprášení první lajny, což je v hokejovém životě normální. Prošel jsem za svůj život několika kluby a vždycky to byli klíčoví hráči, angažovaní za slušné peníze, kteří byli v případě neúspěchů týmu první zváni na „kobereček“ a byl na ně vyvíjen tlak. Jestli tohle hráči nedokážou zvládnout, pak nejsou hráči takové velikosti, jak se sami prezentují a opět to zavání alibismem.“

„Nicméně hráči dostali ještě jednu příležitost hned v následujícím utkání proti Šumperku, který však do hry nasadil juniory. Podělili se sice o čtyři góly, ale pokud si mysleli, že odevzdali výborný výkon v utkání, kde proti nim nastoupili sedmnáctiletí kluci, tak já musím říct, že to stále nebylo adekvátní jejich výkonnosti, a když nedokázali zahrát v dalším utkání, zcela logicky byli trenérem odstaveni. Já jsem se do těchto věcí nechtěl moc emotivně plést, zjistil jsem, že trenér Chlustina je emotivnější než já a měl v médiích k hráčům otevřenější výhrady, což hráči těžko skousli a vznikla třecí plocha. Nemyslím si, že by jim trenér nějak úmyslně křivdil s cílem zničit, odrovnat, znechutit a rozhádat šatnu, to není žádná pravda. Samozřejmě starší hráči jsou vůdčí typy i v šatně a mladší je poslouchají, a pokud hráči jejich formátu dělají uražené, tak mladší jsou zakřiknutější a atmosféra v kabině je špatná.“

Závěr baráže, příležitost pro mladé hráče a dementování zpráv z médií….

„V závěru baráže jsme se s trenérem rozhodli dát šanci mladším klukům a tito mladí hráči, o nichž jsme si mysleli, že jejich čas teprve přijde, nám důvěru vrátili a začali rozhodovat zápasy. Tato skutečnost vyvrací to, co bylo do médií řečeno, že celá kabina stála proti trenéru Chlustinovi a nesouhlasila s jeho názory. Naopak si myslím, že jeho styl některým hráčům sednul, což svými výkony dokázali.“

„Z poslední sezony mám docela slušnou videotéku, a pokud by fanoušci chtěli, můžu jim udělat videoprojekci, aby si udělali obrázek, s jakým úsilím hráči do utkání nastoupili a co pro výsledek udělali. Řada lidí by se chytla za hlavu, kdyby se zaměřili na jednotlivé hráče a všimli si, kolik toho pro tým vyprodukovali, odbojovali a co udělali pro záchranu.“

„Závěrem bych rád ještě dementoval několik věcí, které byly uvedeny v médiích. Za prvé důrazně odmítám, že by videorozbory sloužily pouze k ponižování hráčů a ukázce toho, jak jsou neschopní. Několikrát jsme hráčům zdůrazňovali, že cílem rozboru je najít chyby a poučit se z nich, aby se jich hráči příště vyvarovali a tato má slova by Vám potvrdili i ostatní hráči. Přece jsme nemohli nechat bez povšimnutí fatální chyby hráčů, kteří měli tým táhnout.

Další věcí, která nebyla až tak úplně košer, je otištění trenérových výroků, které byly vytrženy z kontextu. Čtenář tak musel nabýt dojmu, že na domácí lavičce stojí místo trenéra nějaký blázen. Je třeba si však uvědomit pozápasovou atmosféru a také skutečnost, že trenér Chlustina je velmi impulsivní a každé utkání hodně prožívá. Nechci ho tím nijak omlouvat ani obhajovat, ale on je prostě emoční, a přestože to řekl trošku ostřeji, nakonec svým výrokem vystihnul přesně to, co chtěl. Jeho cílem rozhodně nebylo hráčům nějak uškodit, zesměšnit je, nebo nějak pošpinit, přestože to tak na první pohled mohlo vypadat.“