Na úvod si vzal slovo Jiří Vykoukal, který nejprve zhodnotil celou sezónu. „Všichni víme, nebo si musíme říci, že ta sezóna je neúspěšná. Pro nás je to zklamání a sportovní neúspěch. Naopak život bude plynout dál. Co se během té sezóny stalo a které věci byly špatně? To chce ještě nějakou hlubší analýzu,“ řekl.

„I přes to všechno musíme poděkovat statutárnímu městu Prostějov za obrovskou podporu. Věříme, že bude pokračovat i v příštích sezónách. Myslím si, že taková jedna špatná sezóna se stává i v jiných organizacích. Ty předešlé ročníky byly fajn, jak z pohledu hráčů, diváků partnerů i města. Věřím tomu, že klub a město budou schopni navázat na tuto spolupráci i v dalších letech,“ doplnil Vykoukal.

Poté přišel čas na otázky od novinářů na Jiřího Vykoukala, jakožto na nejpovolanějšího z trojice přítomných. „Určitě jsme věděli, že obrana bude postrádat nějakou kvalitu. Samostatnou kapitolou jsou brankáři. Útok měl sílu na papíře, vytvářel si hromadu šancí, které jsme nedokázali využít. Ale všechno souvisí s tím , že jsme měli hodně pohledných šancí, ale hokej je o předbrankovém prostoru a tam jsme zaostávali oproti ostatním týmům. Soupeřům jsme v zápase nedokázali odskočit na nějaké skóre, které bychom byli schopni si udržet. Většinou to bylo tak, že jsme nevyužívali vytvořené šance, a naopak jsme inkasovali.,“ odpověděl na dotaz ohledně největších problémů sezóny.

„Z té sezóny, co vidím pozitivní je to, že se hráči dostali do sportovních situací, ve kterých možná v životě nebyli. Věřím tomu, že pokud v té situaci teď byli, tak by jim to do budoucna mohlo dát víc, něž nějaké vítězství a ruce nahoře. Tato sezóna by pro spoustu z nich měla být strašně poučná a doufám, že si z ní vezmou to, co by měli v dalších letech udělat jinak,“ uvedl sportovní manažer.

Celý přepis rozhovoru s Jiřím Vykoukalem z tiskové konference si můžete přečíst v samotném článku na našich webových stránkách.

Po Jiřím Vykoukalovi odpovídali na palbu otázek i zbylí dva hráči. „Pro mě je letošní sezóna obrovské zklamání. Již jsem to říkal několikrát, chci s Prostějovem úspěch. Chci tady strašně moc uspět a zažít právě i ten týmový úspěch,“ hodnotil sezónu Petr Krejčí.

„Dostal jsem od klubu velkou důvěru v podobě čtyřleté smlouvy. Věřím, že v dalším ročníku to dokážeme otočit a půjdeme znovu tím správným směrem,“ dodal Krejčí.

K průběhu sezóny se vyjádřil i Tomáš Divíšek. „Nevidím tam žádný zlom. Podle mě se ty věci nabalovaly na sebe a bylo jich moc. Ta sezóna se rozehrála špatně. Vzadu jsme ten tým neměli tak kvalitní. Přišla půlka listopadu a ten tým byl pořád nijaký. Nebyli jsme schopni ponaučit se z chyb. … Nezvládali jsme základní věci a hrozně brzo jsme je v zápase opouštěli.“

Na většině společných otázek se oba hráči shodli. Rozpor přišel, když byla položena otázka ohledně Prostějova a fanoušků hokeje. „Získat ty fanoušky bude těžké. Jsem ale přesvědčený, že Prostějov je hokejové město. Chodil jsem na hokej již od malička a ty lidi jsem vždycky chodili. Příští sezónu bude jen na nás, aby se nám sem ty lidi vrátili. … Pevně věřím, že se sem na ten stadion vrátí,“ řekl Krejčí.

Tomáš Divíšek na to měl ovšem jiný názor. „Hráčům to nikdy nepřidá, když nechodí lidi. Pro mě znamená být fanoušek něco jiného. Když budu fanoušek, tak budu fandit a nekoukám na to, jestli je ten tým dvanáctý nebo čtvrtý. … Vzdát sezónu v půli listopadu není pro mě dobré. Krejča říká, že Prostějov je hokejové město, ale já ho tady ale letos neviděl. Pro mě hokejové město jede a fandí pořád. Pak si klidně na kluky zanadávám v hospodě, ale jdu a vymlátím si ty ruce. Budu tleskat a držet palce. Za mě je důležité sem přijít. Ukázat, že s tím klubem jsem už třeba tím, že zaplatím ten lístek. Pro ten klub je to nutné. I to nás pak sráželo dolů, protože nebylo vstupné. Za mě prostě fanoušek vydrží celý rok. Ta podpora, která tu byla dva roky předtím byla pecka. Ta sezóna se prostě nepovedla, ale jak od hráčů, tak od fanoušků. Za mě jsme se rozdělili všichni moc brzo.“

Ke konci konference potvrdil Divíšek to, co nepotěší jeho prostějovské fanoušky. „Další sezónu už nevidím. Za týden v sobotu to bude asi můj poslední zápas. Myslím si, že bych možná ještě něco zvládl, kdybych byl zdravý. Rok a půl už jsem nehrál stoprocentně zdravý. Psychicky mi to do toho hokeje už moc nedá. Je to pro mě takové prodlužování trápení. Vidím před sebou tu letní přípravu, ve které jsem se vždy vydal. Vždycky jsem se v ní kousnul. Teď už to v sobě nevidím. Myslím si, že už nejsem ten přínos pro ten tým, jakým bych měl být.“