Při návštěvě zámku určitě nepřehlédnete vstupní portál, který patří mezi nejkrásnější na Moravě. Je to architektonický skvost s mužskou a ženskou postavou po stranách. Postavy představují Vratislava z Pernštejna a jeho španělskou ženu Marii Manriquez da Lara.

Prostějovský zámek byl postaven v letech 1522 - 1526 Janem z Pernštejna, jemuž se přezdívalo Bohatý. Prostějov si zvolil jako jedno ze svých sídel. Zpočátku měl zámek charakter pevnosti, neboť byl součástí městských hradeb, které byly pro tento účel z části odkoupeny a proraženy.

První přestavba zámku proběhla v letech 1568 - 1572, kdy jej dal přebudovat další z rodu Pernštejnů Vratislav, který byl nejvyšším kancléřem Království českého. V těchto letech byly vybudovány renesanční arkády a upraven vstupní portál.

Na přelomu 16. a 17. století se panství stalo majetkem mocného rodu Lichtenštejnů, kterým patřila skoro celá Morava. Následkům třicetileté války se nevyhnulo ani město se zámkem, protože Švédové nechali zámek v roce 1643 vypálit a po tomto zásahu byly provedeny pouze nejnutnější opravy. Zámek byl později provizorně opraven, ale již nikdy poté nebyl využíván jako panské sídlo.

V 18. století zámek fungoval jako textilní manufaktura a byla zde plánována výstavba pivovaru. Po tomto období úpadku zámku nastalo šťastnější období, protože jej koupila rodina Chmelařových a s nimi se do zámku vrátil kulturní život.

V 19. století zámek koupil Úvěrní spolek Záložna a zastavárna Prostějov, který budovu zámku opravil a dal provést další architektonické úpravy. V této době vznikla tolik obdivovaná sgrafita Jano Köhlera na fasádě zámku, stejně jako sluneční hodiny.

Od roku 1948, kdy spolek zanikl, se na budově zámku, mimo opravy fasády, neodehrály žádné významnější rekonstrukce. Později se majitelem zámku stalo město Prostějov, které zde umístilo Regionální informační centrum a výstavní sály.

Regionální informační centrum, Pernštýnské nám. 176/8, 796 01 Prostějov