Na úvod by mě zajímalo, co byste o sobě řekl fanouškům? Jak byste se představil?

S hokejem jsem začínal ve Zlíně, poté jsem se motal ve slovenské extralize. Zahrál jsem si druhou ligu za Šumperk, se kterým jsem také postupoval o soutěž výš. Vyzkoušel jsem si taky polskou nejvyšší soutěž.

A jak bych se charakterizoval? Snažím se pracovat i v útoku, což většinou trenéři kvitují. Hodně se dostávám ke střelbě, což je asi jedna z mých největších předností.

V minulé sezóně jste zažil pád se Šumperkem do druhé ligy. Jak jste tuto situaci prožíval? A stalo se vám něco takového poprvé?

Vnímal jsem to hodně špatně. Nikdo samozřejmě nechce sestoupit a já to letos zažil poprvé. I proto, že je to moje první zkušenost, tak to pro mě bylo hodně těžké. Věřil jsem, že to nenastane, když jsme se dokázali na Most dotáhnout a následně si vytvořili na něj náskok. Hráčská kvalita však byla na straně Mostu, který jsme snad ani jednou nedokázali porazit. Je to prostě těžké ke skousnutí.

Pojďme raději k něčemu příjemnějšímu. Jaký největší úspěch jste zažil?

Tak určitě se jednalo o angažmá ve Zlíně (Aleš Holík zde nastupoval v posledních dvou sezónách, pozn. red.), kde jsem s hokejem začínal. Také byl velkým zážitkem první gól, který jsem za Zlín dal a play-off s brněnskou Kometou.

Zažil jsem také nějaké postupy ze druhé ligy se Šumperkem. A právě ten první si budu ještě hodně dlouho pamatovat, tehdy se tam sešla skvělá parta.

Podívejme se teď trochu do blízké budoucnosti. Jakou očekáváte roli v týmu Jestřábů?

Mluvil jsem už s panem Vykoukalem. Už mi bylo naznačeno, co se ode mě očekává a co mám očekávat já. Asi to bude hlavně dobrá nahrávka, přehled ve hře, sehrání přesilovek. Kvůli nim si mě také nejspíš vytáhli do Třebíče na vyřazovací část. V Prostějově se pak se mnou nejspíš počítá i kvůli zkušenostem a jejich předávání mladším klukům.

obránce Aleš Holík

Znáte už nějaké spoluhráče? Nebo jdete do zcela neznámého prostředí?

Znám se s Dubisem a Benzínem. Znal jsem Pavla Mojžíše, s nímž jsem chodil do třídy na základce. Mrzí mě tedy, že se v týmu nepotkáme. Pak znám také Kubu Šlahaře a Luboše Horčičku. A samozřejmě taky Patrika Moskala.

Zatím jste zažil atmosféru na prostějovském zimním stadionu z opačné strany. Těšíte se na ni? Nebo jste z ní přeci jen i trochu nervózní?

Tak zažil jsem třeba Polsko a tam je to brutální. Pět set lidí tam dokáže udělat pořádný rachot. Někdy je to tam až šílené. Teď se ale těším na prostějovskou atmosféru. Právě dobrá atmosféra na zápasech jim dodává náboj a v Prostějově je vždy výborná. Jsem hlavně zvědavý na derby s Přerovem.

Na závěr bych se chtěl zeptat, zda máte nějaký předzápasový rituál?

Asi spíš ne. Přistihl jsem se akorát, že při oblékání bruslí či chráničů začínám vždy zprava. Je to ale spíš zvyk. Stejně tak bývám před zápasy i trochu nervózní, ale ve zdravé míře. I když je to zvláštní v mém věku.