Viktor Coufal začal s hokejem ve Šternberku, v průběhu kariéry zatím zůstává věrný moravským klubům

První hokejové krůčky Viktora Coufala se nestaly příliš daleko od Prostějova, nicméně začal na trošku jiné pozici, než ho známe. "S hokejem jsem začal v rodném Šternberku, když mi bylo šest roků. Začínal jsem jako obránce, ale chtěl jsem dávat góly, tak jsem si řekl o útok. Teď si myslím, že jsem tam měl zůstat, při svých hokejových vlastnostech," říká o svém prvním působení na ledě. V dosavadním průběhu kariéry zatím nikdy nesběhl daleko od domova, kromě svého domovského Šternberka působil kupříkladu v Přerově, nebo Valašském Meziříčí odkud přišel k Jestřábům. "Musím prvně říct, že každé angažmá mi něco dalo, ať už se jednalo o pozitivní či negativní zkušenost. Ve Valašském Meziříčí, kde jsme skončili poslední se sezóna nevydařila. Naopak v Přerově byly výsledky uspokojivé. Cením si i prvních zkušeností v olomouckém áčku," komentuje svou dosavadní pouť mezi kluby.

Přestože na tohoto pětadvacetlitého útočníka stále v kariéře ještě mnoho věcí čeká, již nyní se najdou osobnosti, na které nezapomene. "Rád vzpomínám na trenérské duo Přecechtěl - Žáček. S panem Žáčkem jsem stále v kontaktu. V letošní sezóně vidívám v televizi Romana Ráce, se kterým jsem hrál v lajně. Hraje opravdu dobře a patří k tahounům Mory," vzpomíná. Kromě spoluhráče a trenérů jsou tu však i momenty, které útočníkovi Jestřábů zůstaly v hlavě. "Hezký byl postup do extraligy dorostu. A v mužích je to barážový zápas v Sokolově. Budu si ho pamatovat dlouho, protože byl opravdu infarktový," uzavírá své vzpomínání.

Kromě sportu má ve volném čase zajímavého končíka, mimo led má klidnou povahu.

Veliké procento hokejistů se ve svém volném čase, když už nějaký má, věnuje rekreačně jinému sportu, Vitkor Coufal není vyjímkou, nicméně má i jiný koníček, který je zřejmě ještě zajímavější. "Zajímají mě knížky s duchovní tématikou a tématikou osobního rozvoje. Poznatky se dají využít jak ve sportu, tak v životě. Ve volném čase se věnuji i jiným sportům, hlavně tenisu. Taky si zajdu na dobrý film do kina." Na ledě občas vybouchnou saze, ale co se týče osobního života, tak se zde v případě útočníka s číslem 23 dá hovořit až o flegmatické nátuře "V hokeji občas dokážu vybuchnout, ale emoce do sportu patří. Mimo led jsem v celku klidná a vyrovnaná osoba," zakončil své povídání pětadvacetiletý Coufal.